KONDENZÁT NA INTERIÉROVÉ STRANĚ
Tvorba kondenzátu na povrchu tabule skla na straně do místnosti se podporuje znemožněním cirkulace vzduchu, např. hlubokou špaletou, závěsy, květináči, okenními žaluziemi a rovněž nevhodným uspořádáním topných těles, nedostatečným větráním, apod. Musí být proveden správný návrh umístění okna v konstrukci obvodového pláště společně se správným návrhem a provedením detailu napojení okna na plášť. Důležitým faktorem je také hloubka zasklívací drážky (zapuštění skla do okenního profilu – čím hlubší , tím lepší) Největší chybou je nevhodné umístění okna – ideální je přibližně do poloviny tloušťky obvodového pláště a zvenku detail napojení důkladně zateplit. Právě nezateplené ostění a parapet je na vině prochladnutí profilu a vzniku neúměrného množství kondenzátu.
KONDENZÁT NA EXTERIÉROVÉ STRANĚ
U izolačního skla s vysokou tepelnou izolací se může vytvářet kondenzát přechodně na venkovním povrchu skla, pokud je relativní vlhkost venkovního vzduchu vysoká a teplota vzduchu vyšší než je teplota povrchu venkovní tabule. To svědčí o vysoké izolaci skla – nepouští vnitřní teplo ven – neotepluje se venkovní tabule. Jako jasný důkaz je sklo s meziskelními mřížkami, kde v místě mřížek se venkovní kondenzát netvoří – venkovní tabule v místě mřížek je ohřátá teplem, které je jimi vedeno. Kondenzační voda se může tvořit na vnějším povrchu skla teprve tehdy, když je povrch skla studenější než přilehlý vzduch (např. orosená skla automobilů).
REGENERÁT V PROFILECH
Na úvod je důležité si ujasnit, co jsou vlastně profily vyrobené z regenerátu? Veškeré profily, u kterých byl při výrobě použit materiál, který byl už jednou roztavený a vyextrudovaný považujeme za regenerát. Najčastěji se jedná o materiál, který vznikl při výrobě profilů (profily mimo rozměrové tolerance) či odřezky z výroby oken - tedy složením totožný materiál jako je primární materiál, který je použitý na výrobu profilů. Tento prvotřídní materiál by bylo nutné vyhodit a zlikvidovat (uložit na skládku nebo spálit). Takové jednání by bylo nanejvýš nehospodárné a velmi neekologické, vzhledem ke skutečnosti, že nám všem záleží na zachování zdravého životního prostředí. V zájmu uzavření toku materiálu a udržení kvality životního prostředí (požadavek EU), je tento materiál zpětně přimíchávaný do nosného výrobního materiálu, z kterého se znovu vyrábí profily na PVC okna. Materiálové charakteristiky a jejich chemické složení jsou přísně sledované a dozorované nezávislými orgány a v praxi se neliší od prvomateriálu. V některých parametrech prvomateriál dokonce překonává, což dnes dokladuje mnoho zkoušek z odborných zkušebních ústavů. Například rohová pevnost profilů s přidaným podílem regenerátu proti profilům vyrobených pouze z primárního materiálu je vyšší v desítkách procent. Na trhu se tento materiál vyskytuje bez nejmenších kvalitativních problémů od roku 1996. Regenerát používají (skrytě či viditelně) všichni výrobci profilových systémů na Evropském trhu (je to jejich dobrovolnou povinností). Jejich seznam a bližší informace najdete např. na http://www.rewindo.de v záložce gesellschafter.
Obvyklou praxí v České republice je vytváření dojmu u zákazníků, že profily vyráběné s podílem regenerátu jsou kvalitativně horší než profily z prvomateriálu a neodpovídají stanoveným normám. Tuto „argumentaci" však používají pouze nekompetentní výrobci a prodejci, kteří neznají stav technologie, výrobní praxe a jejich zkušenosti v oblasti výroby oken jsou na velmi nízké úrovni. Dnes se bez podílu regenerátu prakticky žádný systém nevyrábí. Regenerované materiály se vyskytují všude kolem nás. Auta, telefóny, počítače, televizory, chladničky, obaly na potraviny .....atd., to vše jsou produkty denní spotřeby, s kterými jsme neustále v kontaktu a všichni výrobci těchto produktů se předhánějí, na kolik % je jejich výrobek vyrobený z regenerovaných materiálů a usilují o to, aby se co najvíce přiblížili hodnotě 100%. Tato snaha je důkazem toho, že jsou technologicky vyspělejší než ostatní, protože tyto technologie jsou daleko náročnější a hlavně ukazují, že jim velmi záleží na tom kde a v jakém prostředí si budou hrát naše děti.
Třída profilů (A / B) – síla stěn
třída A - síla vnější stěny profilů 3mm (s tolerancí -0,2mm)
třída B - síla vnější stěny profilů 2,7mm (s tolerancí -0,2mm)
Dnes už je to málo důležitý prvek z minulosti. Síla stěn tříkomorových a dvoukomorových profilů byla opravdu v minulosti důležitým faktorem, protože udávala schopnost výrobku dosáhnout co nejpevnější svár rohů. V minulosti měly PVC profily málo vnitřních stěn a příček, takže pevnost rohů byla dána především množstvím svařeného materiálu vnějších stěn profilů. Soudobé profily se stavební hloubkou 70 a více milimetrů obsahují větší množství hmoty v průřezu (tedy stěny a příčky), než bývalo v profilech dvou a tříkomorových. Důvod vyrábět profily s extra masivní vnější stěnou je tedy neopodstatněný, protože pevnost rohů velmi pozitivně ovlivňuje množství vnitřních stěn a příček. Dnešní hluboké profily, vyráběné v extruzní třídě B, mají až o 50% vyšší pevnost rohů než tříkomorové profily v třídě A, která se vyráběla před 10 a více lety. Paradoxem na trhu je, že mnoho profilů, které jsou inzerovány jako profily vyrobené v třídě A, má po přeměření menší plochu sváru a pevnost rohů jako standartní profily vyrobené v třídě B. Tento jev se vyskytuje z důvodu papírově tenkých vnitřních stěn profilů, i když je deklarována síla vnější stěny v třídě A,. Např. ve Francii se už více než 30 let používají profily třídy B...
Třídu profilů B povoluje i německá norma RAL, která je o mnoho přísnější než evropské normy EN, které ale též třídu B pro výrobu oken považují za úplně dostatečnou.
PEVNOST ROHŮ
Už byla zmíněna podrobněji i v bodě uvedeném výše. V minulosti byla pevnost svařování rohů sledovaným a zkoušeným parametrem. Po nástupu moderních profilů (stavební hloubky 70 mm a více s vyšším počtem komor) se ukázalo, že tento parametr jednoznačně není tak důležitý, jak se mu připisovalo. Následně byl odstraněn i ze zkoušek pro stanovení kvalitativních parametrů okna (prohlášení o shodě, CE značka...).
NARŮSTAJÍCÍ POČET KOMOR
Před více než 10-ti lety byl počet komor nosným prvkem při představě o kvalitě tepelné izolace (tedy o součiniteli prostupu tepla) rámů oken a dveří. Konstrukční a technologická opatření dnešní doby zabezpečují při návrhu a výrobě moderních profilů to, že je dnes důležitost počtu komor profilů méně podstatná než v minulosti. Jako příklad můžeme vzpomenout některé tříkomorové profily doplněné vnitřní tepelnou izolací (vypěněním), které mají markantně lepší hodnoty tepelné izolace, v porovnání se standartními 5-ti komorovými profily dorazových systémů. V dnešní době je rozhodující pro stanovení kvality tepelné izolace hodnota součinitele prostupu tepla rámy - tedy Uf [W/m2K]. Čím nižší Uf, tím lepší izolační schopnosti.
PLASTOVÁ OKNA JSOU NA ÚSTUPU
Na vzdory veškerým faktům se toto mylné a zavádějící tvrzení stále objevuje - pochopitelně z úst výrobců oken z materiálů odlišných plastu. Faktem je, že v Evropě, ale i u nás je podíl plastových oken na celkovém počtu vyrobených oken mírně vzestupný, každopádně však stále ve velké míře výrazně přesahující ostatní materiály - dřevo i hliník. Podíl plastových oken na trhu v dnešní době je více než 65%.